O Španělské povaze

Že jsou Španělé pomalí a všechno jim nějakou tu chvilku trvá, to je myslím známá věc. Že zůstávají za každou cenu v klídku a nerozčilují se v situacích, kdy my bychom už vyskakovali z kůže, také není překvapující. Přesto byly všechny naše návštěvy touto skutečností poměrně zaskočeny. Ráda bych tento rys španělské povahy přiblížila na dvou příkladech – první z nich je jazyk španělský a druhý naše příhoda s vodou.
Jestli existuje něco jako možnost charakterizovat určitý národ skrz jeho mateřský jazyk, nevím. Každopádně mě po čase pobytu ve Španělsku zaujala souvislost mezi nejčastěji používanými výrazy a chováním Španělů. Mezi tato slovíčka, která by neměla chybět ve slovní zásobě žádného cestovatele, patří například:

tranquila – klídek, v pohodě
no te preocupes – neměj starost
vamos a ver – uvidíme
disfrutar – užívat (si)
fiesta – svátek, oslava
siesta - :-))

Španělům, zdá se, nevadí na cokoliv si jakoukoliv dobu počkat. Ať už se jedná o autobus MHD (na stanicích není uveden přesný jízdní řád, jak ho známe od nás ale pouze intervaly a doba odjezdu z konečné stanice), učitele ve škole (klidně až půl hodiny), fronta u pokladny v supermarketu, zpoždění linkového autobusu (až hodinu) a tak by se dalo pokračovat do alelůja.
A zřejmě nevadí ani čekání na tekoucí vodu, která bez jakéhokoliv zjevného důvodu zmizela z našich kohoutků na Tři krále. Protože nikde v domě neviselo žádné oznámení, vydaly jsme se asi po hodině na výzvědy k sousedům. Otevřela nám zcela neznámá paní a s úsměvem se zeptala „Bez vody?“ „Ano, také bez vody.“ Teprve po chvíli přišla ke dveřím naše sousedka i s manželem, konstatovali, že voda chybí ve všech domácnostech okolo, že v horší den se to stát nemohlo, protože je jich v bytě deset a že věří, že do večera zase začne téct. Byli klidní a optimisičtí a slíbili, že když se něco dozví, tak dají vědět. Tři králové - Los Tres Reyes Magos jsou ve Španělsku důležitý svátek, kdy se schází celá rodina, všechny obchody jsou zavřené, a tak není snadné takovouhle nenadálou situaci řešit.
My jsme to pojaly poměrně španělsky a po obědě (sestával z dušené zeleniny a vejce a sýra) jsme se vypravily na Tour de Bars, abychom si daly kávu, něco k pití a došly na WC. Voda netekla ani večer, ani v noci. To už ale byla před domem přistavena cisterna s pitnou vodou. Teprve druhý den dopoledne, zrovna když jsme se odhodlaly umýt nádobí tábornickým způsobem, jsme uslyšely bublání a v zápětí se voda vrátila do našeho domova. A s ní i internet, protože ten se vytratil také jako pára nad hrncem. :-() Až budete příště z něčeho vyšilovat, opakujte si v duchu tranquila tranquila .. třeba vás to přejde:-).